|
|
|
Švejkova padesátka
- Archiv - 3. ročník
Archiv:
11.
ročník ▪
10.
ročník
▪
9.
ročník
▪
8.
ročník
▪
7.
ročník
▪
6.
ročník
▪
5.
ročník
▪
4.
ročník
▪
3.
ročník
▪
2.
ročník
▪
1.
ročník
Třetí obnovený ročník 2013
Třetí obnovený ročník oblíbeného
turistického pochodu
se konal v sobotu 4. května 2013
a i přes počáteční
nepřízeň počasí se zúčastnilo rekordních 1.135
registrovaných účastníků.
Účastníci na trasách:
12 km (Písecké hory) - 59 účastníků
12 km (Putim) - 334 účastníků
17 km (Putim-okružní) - 288 účastníků
26 km (cyklo-Pohádková kovárna) - 185 účastníků
28 km (vodácká ze Strakonic) - 3 účastníci
33 km (z Písku do Strakonic) - 19 účastníků
33 km (ze Strakonic do Písku) - 48 účastníků
44 km (cyklo) - 171 účastníků
50 km - 28 účastníků
Start z Písku byl průběžný od 8:00 do 10:00 hodin z
Palackého sadů v Písku (před hudebním pavilonem).
Startovné činilo 20 Kč za osobu.
Zde účastníci obdrželi vše potřebné v duchu původních
pochodů a proběhlo oficiální zahájení. Nechyběl opět Josef Švejk ani chutné občerstvení s paní Müllerovou.
Akce se znovu zúčastnili
i velocipedisté v dobovém oblečení a na dobových
bicyklech.
Připraveny byly atraktivní trasy. Poprvé se uskutečnil start i ze Strakonic do Písku odkud
byla zároveň 28 km trasa pro vodáky.
Start ze Strakonic byl průběžný od 8:00 do 10:00 hodin
od plaveckého stadionu ve Strakonicích. Startovné
činilo 20 Kč za osobu.
Vodáci mohli
svá plavidla spustit na Otavu přímo za plaveckým
stadionem pod silničním mostem,
tj. cca 100 m od stánku s registrací účastníků.
Na trasách nechyběly razítkové i tajné kontroly a kdo
nasbíral všechna razítka na trase, mohl se
v cíli těšit na diplom.
Za organizátory Vás srdečně zval Marek Anděl z Elektrárny
královského města Písku a senátor Miroslav Krejča.
Jednotlivé trasy 3. ročníku Švejkovy padesátky:
12 km pěší trasa z
Písku
po břehu Otavy, kolem Zátavského mostu k soutoku
Otavy a Blanice, do Putimi a zpátky do Písku vlakem
12 km pěší trasa z
Písku
okruh většinou pod korunami stromů Píseckých hor po
naučné stezce - Cestě drahokamů.
17 km pěší trasa z
Písku
po břehu Otavy, kolem Zátavského mostu k soutoku Otavy a
Blanice, do Putimi a přes Smrkovice zpět do Písku.
26 km pěší/cyklotrasa
z Písku
přes les Hůrku, kolem lesní obory s divokými prasaty, do
Pohádkové kovárny v Selibově a přes Putim po břehu Otavy
zpátky do Písku (vhodná pro rodiče s dětmi s ohledem na
minimum jízdy po silnicích s auty).
28 km vodácká ze
Strakonic do Písku
po řece Otavě (cíl je na ostrově u Elektrárny
královského města Písku).
33 km pěší trasa
z Písku
přes Smrkovice a Hůrky do Putimi, rybník Řežabinec, rybník Markovec, památník Jana Žižky u
Sudoměře, Mladějovice, lesem ke Starému rybníku,
Čejetice, Přeborovice, Sedlíkovice, Hajská, Strakonice
(Tato trasa není okružní a ve Strakonicích končí!).
33 km pěší trasa ze
Strakonic
do Hajské, Sedlíkovic, Přeborovic, přes Čejetice
kolem Starého rybníka do Mladějovic, památník Jana Žižky
u Sudoměře, rybník Markovec, rybník Řežabinec, do Putimi
a přes Zátavský most po břehu Otavy do Písku (Tato trasa
není okružní a v Písku končí!).
44 km cyklotrasa
z Písku
po břehu Otavy přes Zátavský most do Kestřan, dále
Nové Kestřany, Štěkeň, Čejetice, Sudoměř a památník Jana
Žižky a přes Putim kolem Otavy zpět do Písku
(trasa je vybrána jako rovinatá, protože ji pojedou i velocipédisté na historických kolech bez přehazovaček)
připojit se může samozřejmě každý.
50 km pěší trasa
z Písku
přes Plynovou lávku nad Otavou, lesem kolem
Borečnice, Vráž u Písku, lesem do Čížové, Krašovice,
Dobešice, Oldřichov, Malé Nepodřice, lesem na Vápenici,
přes Zátavský most do Putimi, přes les Hůrka do Smrkovic
a kolem rybníka Mrázovna do Písku (s ohledem na délku
trasy doporučujeme start co nejdříve po zahájení
registrací účastníků).
Pěší trasy je možné absolvovat
i na jízdním kole, trasy však vedou místy lesem,
neručíme proto za plnou sjízdnost tras pro kolo
(případně bude nutné kolo vést).
U 50 km
trasy není jízda na kole vhodná.
Jízdní kola je možné
si zapůjčit v Elektrárně královského města Písku.
ZAJÍMAVOSTI NA
TRASÁCH:
Písek (Na
všech trasách)
Město založené před polovinou 13. století královským
rodem Přemyslovců. Nejstarším dochovaným písemným
dokladem je listina krále Václava I. z roku 1243.
Nejvýznamnější památky: královský raně gotický hrad,
nejstarší dochovaný kamenný most v Čechách, nejstarší
veřejná vodní elektrárna v Čechách, město s prvním
trvalým elektrickým osvětlením v českých zemích, mohyla
z doby bronzové v blízkosti raně gotického děkanského
chrámu a mnoho dalších památek.
Elektrárna královského města Písku
(Na trasách: 12 km - Putim, 17 km, 26 km, 28 km, 33 km,
44 km, 50 km)
Nejstarší veřejná vodní elektrárna v českých zemích
sloužící dnes jako muzeum osvětlení a energetiky.
Elektrárna je dosud v provozu a dodává elektřinu do
sítě. Pro návštěvníky muzea je přístupná strojovna i
turbinárna tohoto unikátního zařízení. Součástí areálu
elektrárny je ostrůvek s posezením pod Šrámkovým splavem
s unikátním výhledem na Kamenný most. Pro účastníky
Švejkovy padesátky snížené vstupné.
Cesta drahokamů (Na trase: 12 km-Písecké hory)
Naučná lesní stezka. Na jednotlivých zastaveních se
prostřednictvím informačních tabulí seznamuje se
zajímavostmi z přírody živé i neživé. Upozorňuje zejména
na mineralogickou pestrost oblasti. Uvidíte zde
rozmanité lesní dřeviny, stopy po těžbě nerostů, lesní
prameniště, ale také lesní divadlo.
Písecké hory (Na trase: 12 km-Písecké hory)
zalesněný hřeben tvořící rozvodí řek Otavy s Blanicí na
straně jedné a Vltavy na straně druhé, který se táhne od
východního okraje města Písek. Vznikly ve starších
prvohorách a jsou součástí Středočeské pahorkatiny.
Nejvyšším vrcholem je Velký Mehelník (632 m n. m.).
Výraz „hory“, se odvozuje od středověkého hornictví
(těžba nejen zlata). Přívlastek „písecké“ pak od toho,
že Písecké hory patří od roku 1509 královskému městu
Písku.
Lesopark Amerika (Na trase: 12 km-Písecké hory)
Oblast Píseckých hor, která byla ve druhé polovině 19.
století odlesněna, přeměněna v pole a její jednotlivé
díly propachtovány chudým občanům města podobně jako
kolonistům ve Spojených státech. Pro značnou svahovitost
a malou výnosnost byl kopec znovu zalesněn, zčásti i
exotickými dřevinami. Takto upravený lesní park byl
zpřístupněný od roku 1892.
Živcový lom U obrázku (Na traseh: 12 km-Písecké hory)
Nejznámější lokalita z píseckých nalezišť minerálů. Lom
byl otevřen roku 1883 pro těžbu živce. Přinesl městské
pokladně za 14 let těžby cca 30 000 zlatých čistého
příjmu. Denně se zde vydobylo jeden až dva vagony. Živec
byl dodáván do skláren v Lenoře, plzeňských skláren, ale
i do zahraničí. Vyskytuje se zde řada vzácných nerostů.
Beryl vzácný, akvamarín a také písekit, nerost který byl
nalezen na světě na jediném místě právě zde a podle
města Písku získal také svůj název. Lom je dnes
zatopený.
Zátavský most (Na trasách: 12 km-Putim, 17 km, 26 km, 28
km, 44 km, 50 km)
V květnu 1945 zde procházela demarkační linie mezi
americkými a ruskými vojáky.
Soutok Blanice s Otavou (Na trasách: 12 km-Putim, 17
km, 26 km, 28 km, 44 km, 50 km)
27. nejdelší řeka v Čechách Blanice, se zde po 93,33 km
vlévá do zlatonosné řeky Otavy. Název Blanice je odvozen
od přídavného jména blanná ve smyslu protékající blaněmi.
Staročeské slovo blaně znamená vlhká louka či pastvina.
Otavě dali jméno Keltové – Atavah, Watavah – bohatá
řeka, díky její zlatonosnému písku.
Putim (Na trasách: 12 km-Putim, 17 km, 26 km, 33 km,
44 km, 50 km)
Velmi stará, původně trhová ves vzniklá ještě před
založením města Písku. Nejstarším dochovaným písemným
dokladem je listina z roku 1205. Putim je dějištěm
románu J.Š.Baara „Jan Cimbura“. Sedlák Cimbura v Putimi
žil a je pochován na místním hřbitově. Zde je také
možnost návštěvy kostnice. Ves je dobře známá ze
Švejkovy jihočeské anabáze, zejména jeho zatčení a
vyslýchání na zdejší četnické stanici bystrým
strážmistrem Flanderkou.
Les Hůrky (Na trasách: 17 km, 26 km, 33 km, 50 km)
Označení souvislého lesního celku o rozloze 652 ha mezi
obcemi Smrkovice, Selibov a Putim. V minulosti byl tento
les součástí Píseckých hor. Hůrky = menší hory. Můžete
zde mj. vidět oboru s divokými prasaty.
Lesní obora v Hůrkách (Na trasách: 17 km, 26 km, 33
km, 50 km)
Obora s divokými prasaty.
Pohádková kovárna Selibov (Na trase: 26 km)
Chaloupka s pohádkovými postavičkami, které udělají
radost dětem. Pohádková kovárna se stala vítězem
kategorie Podnikatelský počin v soutěži „Ceny kudy z
nudy 2012“ pořádané agenturou Czechtourism a stala se
zároveň 3. nejoblíbenějším výletním místem v rámci České
republiky! Na účastníky Švejkovy padesátky zde čeká
překvapení.
Rybník Řežabinec a Řežabinecké tůně (Na trasách: 33
km, 44 km)
Národní přírodní rezervace. Výskyt cenných litorálních
společenstev, které poskytují vhodné hnízdiště pro mnoho
druhů ptactva a slouží pro rozmnožování dalších
živočišných druhů. Chráněn je jak Řežabinecký rybník,
přilehlé tůně vzniklé zaplavením starých děr po
středověké těžbě. Samotný rybník vznikl na místě slatiny
v bývalém korytě řeky Otavy v roce 1530 na popud pána
hradu Zvíkov Kryštofa ze Švamberka. Okolo celé rezervace
vede 3 km dlouhá naučná stezka s 12 informačními
tabulemi a ve východní části rybníku je umístěna z části
volně přístupná pozorovací věž, ze které je možné
sledovat okolní přírodu.
Vrch Pikárna - (nad rybníkem Řežabinec) (Na trasách:
33 km, 44 km)
Významná archeologická lokalita, v paleolitu a mezolitu
zde bylo rozsáhlé lidské sídliště.
Památník Jana Žižky u Sudoměře (Na trasách: 33 km, 44
km)
16 metrů vysoká monumentální socha Jana Žižky,
připomínající první větší bitvu husitských válek. Husité
zde 25. března 1420 porazili početnější a lépe
vyzbrojené vojsko strakonických johanitů a katolických
šlechticů, přezdívaných „železní páni“. V areálu
památníku pro účastníky Švejkovy 50 připravena prohlídka
historických motocyklů.
Malá vodní elektrárna Přeborovice (Na trasách: 28 km,
33 km, 44 km)
Pro účastníky Švejkovy padesátky prohlídka provozu vodní
elektrárny přímo s jejím provozovatelem.
Strakonice (Na trasách: 28 km, 33 km)
Vývoj města začíná v druhé polovině 12. století, kdy rod
Bavorů začíná budovat místní hrad. Roku 1243 daroval
Bavor I. se svou manželkou Bolemilou část strakonického
hradu řádu maltézských rytířů, kteří v něm vybudovali
raně gotický kostel a klášter. Ještě ve 13. století byla
původní hranolová věž vyměněna za nynější gotickou s
břitem zvanou Rumpál. Město se dožilo největšího
rozkvětu za vlády Bavora II., který se těšil velké
přízni krále Přemysla Otakara II. V roce 1367 byla
Strakonicím potvrzena Bavorem IV. městská privilegia a
od roku 1421 se hrad stal sídlem velkopřevorů řádu,
kteří jej rozšířili a vybudovali renesanční věž Jelenku.
Muzeum středního Pootaví Strakonice (Na trasách: 28
km, 33 km)
Sídlí v areálu strakonického hradu, který založil rod
Bavorů ze Strakonic na soutoku řek Otavy a Volyňky v
1. čtvrtině 13. století. Areál hradu svou dochovalostí
patří k nejstarším a nejrozsáhlejším v Čechách.
V jedenácti sálech je návštěvníkům představena historie
regionu od pravěku, přes středověk až po druhou polovinu
20. století. Mimořádné jsou expozice dud a dudáctví
v Čechách, motocykly a další exponáty legendární značky
ČZ či expozice připomínající Rožmberky a řád maltézských
rytířů na Strakonicku. Lákadlem je taktéž vyhlídková
hradní věž Rumpál, kapitulní síň s ambitem a dochovanými
nástěnnými malbami ze 14. - 15. století, nově
zrekonstruovaná černá kuchyně a také národní kulturní
památka středověkého vodního mlýna v Hoslovicích
s funkčním mlecím zařízením a novou etnografickou
expozicí Ze života šumavského Podlesí. Poloviční vstupné
pro všechny účastníky Švejkovy padesátky platí až do
neděle 12.5.2013.
Slaník (Na trase: 28 km)
Místo, kde se na dolním toku Otavy v řece vyskytuje
dosud nejvíce zlata ve formě zlatinek. Roku 1979
v tehdejším Československu zde proběhla první oficiální
soutěž v rýžování zlata u nás.
Lhota u Kestřan (Na trase: 28 km)
Od roku 1992 zde každoročně probíhá první sobotu v srpnu
soutěž v rýžování zlata. Nejlepší rýžovníci zde dokáží
získat ze dna řeky více než sto zlatinek za čtvrt
hodiny.
Kestřanské tvrze (Na trase: 28 km, 44 km)
Horní tvrz, prohlídka unikátní středověké tvrze.
Zámek a zámecký park Štěkeň (Na trase: 44 km)
Možnost prohlídky zámku a rozsáhlého zámeckého parku.
U Sulana (Na trase: 50 km)
Výletní hostinec postavený roku 1926 panem Sulanem.
V Píseckých listech z 5. června toho roku se píše:
„Písek konečně se dočká toho, co léta postrádal –
slunečních lázní“. Z prava se zde do Otavy vlévá od
Starých Lázní Brdložnický potok.
Vráž (Na trase: 50 km)
Zámek postavený v roce 1875 v novogotickém slohu českým
šlechtickým rodem Lobkowiczů, který zde měl až do roku
1926 svou letní rezidenci. U zámku je rozlehlý anglický
park. Roku 1926 zámek odkoupil pomocný spolek pro péči a
zdraví úředníků a zřízenců v Praze za účelem budování
lázní. Záhy ho však prodal Nemocenské pojišťovně.
Pojišťovna dobudovala areál sanatoria výstavbou
léčebného a ubytovacího pavilonu a dne 11. ledna 1936
bylo sanatorium slavnostně otevřeno.
Čížová (Na trase: 50 km)
Nepřehlédnutelná a jedinečná Čížovská hora (512 m n.
m.), korunovaná stromovím a věžičkami církevních staveb
spolu s kostelem sv. Jakuba Většího, založeného kolem
roku 1250.
Krašovice (Na trase: 50 km)
Kolem okrouhlé návsi je zachováno 12 vzorně udržovaných
domovních štítů tzv. selského baroka.
Bonus ve formě občerstvení pro účastníky Švejkovy
padesátky:
V McDonald´s Písek ke všemu co si zde koupíte dostanete
jednou tolik zdarma. Požádejte si o razítko na váš
účastnický list!
Nahoru... |